|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče po úrazu páteře s následnou plegií z pohledu pacienta a jeho rodiny
ČELOUDOVÁ, Nela
Tato bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči po úrazu páteře s následnou plegií z pohledu pacienta a jeho rodiny. Poranění páteře a míchy je velice vážným postižením, které má vliv na život pacienta. Ke ztrátě motorických, senzorických i autonomních funkcí dochází v závislosti na typ poranění a umístění v segmentech páteře. Ošetřovatelská péče u pacientů se spinálním poraněním je dlouhodobá a složitá jak pro personál, tak pro samotného pacienta. Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak je rodina připravena na ošetřování pacientů s plegií po propuštění do domácí péče. Druhým cílem bylo zjistit, jak vnímají pacienti s poúrazovou plegií ošetřovatelskou péči. Bakalářská práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření. Technika sběru dat byla realizována metodou polostrukturovaných rozhovorů s pacienty po úrazu páteře s následnou plegií a jejich rodinnými příslušníky. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že informovanost rodinných příslušníků je malá a podané informace hodnotí jako nedostatečné. Informace chyběly jak po stránce ošetřovatelské, tak úřední. Dále z výzkumného šetření vyšlo, že pacienti s poúrazovou plegií jsou spokojeni s ošetřovatelskou péči a komunikaci sester hodnotí velice pozitivně. Dále vyšlo, že rodina na péči v domácím prostředí byla připravena pouze částečně. Největší komplikace byly hlavně po technické stránce. Tato bakalářská práce nastiňuje informovanost pacientů po úrazu páteře a jejich rodin. Zaměřuje se na péči v domácím prostředí i v nemocnici či rehabilitačním centru.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Poranění hrudní a bederní páteře - postavení jednotlivých zobrazovacích metod v diagnostice a terapii
DOLEŽALOVÁ, Martina
Tato práce informuje o poranění hrudní a bederní páteře se zaměřením na práci radiologického asistenta. Poranění páteře patří mezi nejzávažnější poranění a jejich incidence stále stoupá. K diagnostice těchto poranění se používají radiologické zobrazovací metody jako skiagrafie, počítačová tomografie a magnetická rezonance, která provádí právě radiologický asistent. Pokud jsou tato poranění léčena operativně, setkává se s nimi radiologický asistent i na operačních sálech. Zde obsluhuje skiaskopické přístroje a pomáhá tak operatérovi s navigací výkonu. Je důležité, aby radiologický asistent správně ovládal postupy při všech výkonech které provádí a dbal na radiační ochranu. Důsledkem nekvalitně odvedené práce radiologického asistenta může být špatné nebo pozdní stanovení diagnózy a zvýšená radiační zátěž pro pacienta a v případě terapeutických výkonů i pro přítomný zdravotnický personál. V práci dále rozebírám soubor pacientů hospitalizovaných od 1.1.2006 do 31.12.2006 na neurochirurgickém oddělení Fakultní nemocnice v Hradci Králové s diagnózou zlomenina hrudního nebo bederního obratle. Soubor čítá 84 pacientů ( 48 žen a 36 mužů ). Uvádím věkovou charakteristiku souboru, četnost postižení jednotlivých obratlů hrudní a bederní páteře, procentuální zastoupení jednotlivých terapeutických metod. Hlavně se však věnuji radiologickým metodám, kterými byli tito pacienti vyšetřováni a chybám, které jsme v jejich zhotovení zaznamenali.
|
host ::
RSS.